Olejomalba – malířská média v praxi

Tak dneska je to hlavně komentář k nedávné momentce přímo z výuky. A nejspíš si řeknete, že ta fotka je úplný zmatek a kdo se tím asi tak co naučí.

Co je to vlastně malířské médium? Obecně vzato – tekutina, kterou požíváme spolu s barvou pro dosažení žádoucí konzistence barvy (nejen konzistence – lze cíleně ovlivnit i dobu schnutí, atd.). Ta moderní jsou často i gel nebo viskózní tekutina podobná medu. Moderní alternativy nejsou nutně lepší nebo vhodnější, než ta tradiční – je to jen jeden z mýtů.

Možností volby je hodně – každý výrobce olejových barev je nabízí. Konkrétní značka ale podle mě není až tak podstatná – důležitá je znalost principů, čeho chceme při nanášení barvy dosáhnout – a také v jaké etapě výstavby obrazu se nacházíme.

Jsou to tedy otázky typu:

• Chystám se na podmalbu?
• Už mám několik vrstev obrazu?
• Chci lazurovat?
• Potřebuji zkrátit dobu schnutí vrstvy nebo ji naopak prodloužit?
• Zajímá mě matný povrch? Nebo lesklý? Budu nakonec lakovat?
• Chci nanášet silné vrstvy barvy?

Takže – každý, kdo chce, si u mě na hodinách zkusí jaké jsou rozdíly v chování barvy při použití hlavních typů médií. Také si řekneme jejich výhody a nevýhody. A i ten, kdo nechce, se dozví, jak je správně používat. Protože bez toho se neobejde nikdo.

Zkoušení malířských médií

• Barva přímo z tuby.
• Jen s terpentýnem.
• Barva míchaná s klasickým univerzálním médiem.
• Barva míchaná s lazurovacím médiem (a jestli je znát rozdíl proti nelazurovacímu).
• A pokud někoho lákají i vodou ředitelné olejové barvy – tak i ta mají kromě vody svá média, která si takto okoukneme.
  • (Ano, dnes už jsou tyto olejové barvy běžné – před lety se na mě ve výtvarných potřebách dívali při dotazu na ně jako na úplného blázna.)
• Jestli Vás napadlo “a co akryl” – ano, i tam jsou “média pro malbu” (a na hodině je ukazuji). A navíc i různé gely, plnidla, tvarovací pasty. To u tradiční olejomalby moc není (jasně, třeba Kerotex, i ten mramorový prášek se nechá do barvy přidat, ale u akrylu je toho v nabídce opravdu hodně).

Každý si jede svoje vlastní testy, pod mým vedením – souběžně důkladně komentuji ty technologické detaily, “pro a proti”, včetně přesahu do dlouhodobé stability výsledné obrazové vrstvy.

Povinné to samozřejmě není – kdo ke mně chodí na hodiny delší dobu, tak už si to svoje médium našel a je to jen zopakování (často jen tak na dálku od svého rozpracovaného obrazu). Také ne každý je tak důkladně zaměřený na technologii malby (a ne pro každý obraz je nutné z toho dělat vědu – impresionisté by mohli vypravovat).

Základní malířská média

Nejjednodušší varianta je výrobně opravdu jednoduchá – ano, jen terpentýn a lněný olej v různých poměrech (nebo také polymerovaný lněný olej). Těmito dvěma složkami nemusíme zdaleka končit – pro zájemce mám i konkrétní receptury. Je možné si je poměrně snadno vyrobit doma nebo koupit hotová. Jak to ale pozoruji, převažuje nákup hotových médií.

Ta moderní jsou typicky na bázi alkydů. Ta už si doma nepřipravujeme.

A proč tady nejsou ty receptury, přesněji postupy, konkrétní obchodní názvy médií, další hromady informací? Jak jsem zmínil v první větě – je to hlavně komentář k jedné konkrétní fotografii ze semestrálního kurzu malby.

Příspěvek neměl být ani náhražkou “on-line” konzultací.