Malířská interpretace motivu

V krajinomalbě většinou nemám v plánu malovat jen “fotograficky věrný obraz fotopředlohy”. A totéž doporučuji i svým studentům. Tím nemyslím, že by pak neměl mít obraz s předlohou už nic společného, ale nějaký rozumný kompromis se osvědčuje nejlépe.

Snažme se, aby to byl “náš obraz” a ne abychom byli ve vleku předlohy. Dokonce i když jsme v plenéru – tam proti nám navíc běží čas, a motiv se často významně mění v řádu minut – podívejte se třeba sem. A ten pocit “když už jsem tady, tak si přece nebudu vymýšlet” může být dost svazující.

Tedy, takhle vypadá fotka s předlohou:

A z ní jsem tentokrát vybočil opravdu hodně. Je to vlastně pěkná fotka. Ale je vhodná pro věrně vypadající obraz?

Měl jsem pocit, že ne. Hlavně, že je obloha moc modrá a víceméně všechny barvy až nepřirozeně saturované (pozn.: a to i když si přepneme do CMYK barev z sRGB, kdy pak část té nereálné jásavosti zmizí).

Také voda je moc nudná a “málo opravdu teče”. Pak že pravá strana je celá opravdu výrazně utopená do stínu (včetně vody a to je škoda), vlevo zase vypadá les navzdory světlu smutně jak po kůrovci (nejsou to vše smrky, ale částečně i modříny – jenže ten rozdíl v malém obrazu moc nevyzní). Takže jsem tu fotku vzal spíš jen jako rámcovou předlohu.

Ale je pravda, že jsem při malování pořád myslel na úlohu světla. Motiv pro mě byl zajímavý i tím, že bylo potřeba hodně zjednodušovat – těch detailů je v předloze milion.

Pro opravdu realistickou malbu by to chtělo formát aspoň 100 x 75, obraz má jen 50 x 40. Mimochodem, napadlo vás teď, že to je skoro 4x menší plocha?

Nakonec to bylo i docela dobré procvičení představivosti. Vůbec netvrdím, že byste měli uvažovat stejně nebo že by nešel obraz namalovat lépe. To moje zachycení motivu do obrazu vypadá takhle:

Tady je ještě lepší odkaz na detail neomezený rozměrem obrazovky: detail obrazu